Přejít na hlavní navigaci

Charakter a kritické myšlení

Žádný kritický myslitel se – vedle znalosti metod, motivace k přemýšlení, vědomostí z příslušného oboru a zkušeností – neobejde bez některých charakterových vlastností.


Sapere aude – charakter a kritické myšlení

Slibem nezarmoutíš. Někteří organizátoři kurzů kritického myšlení vám rádi slíbí, že hned po absolvování víkendového školení z vás bude úspěšný, kriticky myslící člověk. Zkušenosti ukazují, že velmi pravděpodobně nebude. Alespoň ne z každého a rozhodně ne za víkend. Kromě znalosti metod, které se v takovémto víkendovém kurzu učí, totiž k úspěšnému používání kritického myšlení potřebujete něco navíc, především motivaci k přemýšlení, některé charakterové vlastnosti, vědomosti z příslušného oboru a zkušenosti z uplatňovaní KM v praxi. Ale abychom krátkodobé kurzy úplně nezavrhovali, jejich výhodou je alespoň to, že u některých účastníků probudí zájem zabývat se dál přemýšlením o svém myšlení (metakognicí).

Pojďme se seznámit s  charakterovými vlastnostmi, bez kterých se žádný kritický myslitel neobejde. Těmto vlastnostem se říká epistemické ctnosti. Epistéme ve starém Řecku znamenala opravdové vědění, na rozdíl od pouhého mínění (doxa). Jako epistemologie se dnes označuje filozofická disciplína, která se zabývá lidským poznáváním. A ctnosti, jak už od Aristotela víme, jsou vypěstovaný a navyklý sklon k dobrému jednání. Jednoduše řečeno, pokud má někdo přistupovat ke světu s kritickým myšlením, potřebuje k tomu mít vypěstované a navyklé sklony – epistemické (poznávací) ctnosti.

Jaké jsou ty nejdůležitější ctnosti, které potřebuje kritický myslitel? Za prvé je to nepochybně zvědavost. Motivace dopátrat se odpovědi na nejčastější otázku všech dob: Proč? Rozhodně pomáhá skeptický (nikoli negativní) přístup k informacím. Nebrat hned první vysvětlení za definitivní. Za třetí pracovitost, zarputilost, trpělivost a sebekontrola. Schopnost vydržet u nějakého problému tak dlouhou dobu, jaká je nutná k jeho řešení. Nepochybně je potřebná i určitá úroveň inteligence. A v neposlední řadě odvaha. Pokud už mám svůj odůvodněný názor, nesmím se bát se za něj postavit. Na druhou stranu ale potřebuji také schopnost odstupu a sebereflexe, které mi umožní uznat, že jsem se zmýlil, nebo že konkurenční názor je lepší než můj.

Tady je, zajisté ne vyčerpávající, seznam epistemických ctností kritického myslitele:

Zvědavost. Motivace. Sebemotivace. Chuť se učit, zlepšovat. Vnímavost k otázkám.

Nezávislost myšlení.

Nezaujatost. Otevřenost a objektivita.

Sebekontrola. Pracovitost. Vytrvalost. Pečlivost. Trpělivost.

Odvaha stát si za rozumným názorem. Nebát se dělat chyby.

Tolerance. Respekt k jiným názorům.

Intelektuální poctivost. Skromnost.


Pokud máte obavu, že některou z těchto ctností nemáte, nezoufejte. Už od starých Řeků víme, že ctnosti se dají naučit, vypěstovat, vychovat. Ale pozor, nedají se našprtat. Stejně jako se nikdo nenaučí jezdit na kole pouze čtením knížky o cyklistice, tak ani epistemické ctnosti se nedají získat bez jejich praktického používání. Říká se, že trénink je všechno. I květák je jen dobře vycepované zelí. Řiďte se heslem, které napsal už sto let před naším letopočtem Horatius a o skoro devatenáct století později zopakoval Immanuel Kant. Sapere aude, nebojte se přemýšlet!